Palivo

Dřevo, biomasa, v našem případě palivo !
Obecně se dřevo velmi dobře zapaluje, což je způsobeno vysokým obsahem kyslíku. Chemické složení čerstvě poraženého dřeva:
 50% vody (H2O)
 24% uhlíku (C)
 2,5% vodíku (H2)
 22% vázaného kyslíku (O2)
 0,5% dusíku (N2)
 1% popeloviny

Velmi důležité je spalovat dřevo suché, nejlépe ze zimní těžby (období vegetačního klidu), kdy stromy spí a nejsou plné mízy (vody)… Vysoký obsah vody v syrovém dřevě totiž způsobuje, že se při hoření spotřebuje velké množství uvolněné energie na odpaření vody. Tím se celý proces velmi ochlazuje a spalování je nedokonalé. Ve spalinách se potom objevují zdravotně závadné dehtové páry (polyaromatické uhlovodíky), saze a oxid uhelnatý (CO) ve vysokých koncentracích. Začerňuje se krbové sklo, zanáší se kouřovody i komín . . . (tak může po čase dojít i k požáru komína).
Aby bylo topení dřevem příjemné, ekologické a ekonomické, je nutné jej vysušit tak, aby obsah vody klesl pod 20%. V praxi to znamená dřevo nařezat, naštípat a uložit na suché a dobře větrané místo. Takže už i příprava dřeva nás pěkně zahřeje. Musíme počítat, že dřevo takto vysychá jeden až dva roky. Hotové dřevo (nařezané a naštípané) v několika standardních délkách polen, je dnes možné běžně zakoupit a mnozí dodavatelé nabízejí dokonce i jeho předsušení.

Složení pevných paliv s obsahem vody do 15 % :

tabulka1

Vlastnosti pevných biopaliv, obsah vody, výhřevnost, popel:

tabulka2

Výhřevnost dřeva Qi (MJ.kg–1) v závislosti na vlhkosti 

tabulka3

Sušením dřeva zvyšujeme jeho výhřevnost !

Má druh dřeva vliv na jeho výhřevnost? Má 1kg tvrdého dřeva (např. buk, dub) větší výhřevnost než 1kg dřeva měkkého (smrk,lípa) ??
Výhřevnost se udává jako množství energie (tepla), obsažené v 1kg dřeva. Jednotlivé druhy dřeva mají různou objemovou hmotnost, liší se svou hustotou, ale výhřevnost všech druhů dřeva je zhruba stejná.
Představme si špalek buku o hmotnosti 1kg . Stejně velký špalek smrku má zhruba poloviční hmotnost, zhruba poloviční množství energie a bude i kratší dobu hořet.

tabulka4

Pěstování biomasy, především energeticky využitelných plodin, má bezpochyby obrovský význam v oblasti využití obnovitelných zdrojů energie a hospodaření s energií ale také z pohledu ekologie naší země a potlačení narůstajícího skleníkového efektu. Hospodaření s biomasou je dnes pro některé vyspělé evropské země typické. Česká republika však v tomto směru zatím trochu pokulhává a podpora státu ve formě dotací na využívání biomasy u nás bohužel dodnes nefunguje. Přesto patří dřevo a všeobecně biomasa k těm nejlevnějším palivům a zasluhují si větší pozornost.